Jdi na obsah Jdi na menu
 


Viry

24. 2. 2007
Viry jsou nebuněčné formy života, zpravidla menší než buňka ( velikost asi 15-300 nm) a k jejich pozorování musíme použít elektronový mikroskop. Spolu s protoogranismy je řadíme do nadříše prvojaderní, říše nebuněční. Pro vznik virů existuje několik teorií:

a) vznikly souběžně s buňkami
b) osamostatnila se část genetického aparátu buňky
c) vznikly redukcí parazitických bakterií

Viry se mohou vyskytovat ve dvou stavech:

a) Virus mimo buňku je submikroskopická částice ( tzv. virion ). Obsahuje nukleovou kyselinu obalenou bílkovinným obalem (= kapsidou) a obvykle další makromolekulární složkou (= membrána, další bílkoviny apod.).Je metabolicky inertní. Virion je částice viru schopná infikovat buňku a množit se v ní.

b) Virus uvnitř hostitelské buňky sereprodukuje stejně jako jiné organyzmy a využívá k tomu metabolismu hostitele.

Viry jsou tedy nitrobuněční (=intracelulární) parazité. Nemají vlastní aparát pro syntézu bílkovin (= ribozómy a tRNA) ani vlastní metabolický aparát. Virus je holý genetický program a bývá také označován jako infekční nukleová kyselina.


Stavba viru
Různý tvar: Kulovitý, oválný, tyčinkovitý, vláknitý, spirálovitý, geometrický ( dvacetistěn…)

Uvniř se nachází nukleová kyselina. Ta může být DNA jednořetězcová nebo drouřetězcová, lineární nebo cyklická. Nebo RNA zase jedno nebo dvou řetězcová, lineární celistvá nebo segmentovaná. Nese asi 20-200 genů pro vlastní replikaci a tvorbu kapsidy.

Okolo ní je bílkoviný obal kapsida. Je jedno nebo vícevrstevná, tvoří ji jednotky kapsometry – identické makromolekuly bílkovin. Na povrchu mohou být různé výběžky nebo hroty. Její struktura je geometricky pravidelná. Některé viry mají ještě uvniř kapsidy kromě NK ještě pár enzymů, potřebných k zahájení reprodukce. Rovněž jen některé viry mají kolem kapsidy ještě membránový obal z bílkovin a fosfolipidů. Virové bílkoviny jsou vždy specifické a udělují viru antigenitu – důležité pro vnik do buňky.

Rozmnožování viru = replikace
Virus prochází základním životním cyklem: Jako klidová forma mimo hostitelskou buňku – virion – infikuje hostitelskou buňku a rozmnožuje se v ní. Po rozpadu – lýzi buňky opět jako virion uvolněn do okolí.

1) Začátkem je hledání vhodné buňky – může infikovat jen určité tzv. vnímavé buňky, které mají na svém povrchu specifické receptory( = bílkovina v membráně buňky – buňka je citlivá na virus). U viru je nositelem specifity (=antigenity) membránový obal a u virů bez obalu kapsid. Některé viry, převážně rostliné, pronikají do buňky i mechanicky.

2) Penetrace (= vniknutí do buňky): Různé viry pronikají různě. Živočišné viry pronikají do buňky celé za pomoci buněčných povrchů.Postupně se zbavují působením enzymů buňky svých obalů. Rostlinné viry pronikají také celé, tím že naruší buněčnou stěnu.U bakteriofágů proniká jen nukleová kyselina. Pomocí trubičky v bičíku je jako injekcí vstříknuta dovnitř a obaly zůstávají na povrchu buňky.

3) Dvojí způsob:

a) Podle genetických informací obsaženýchv v NK viru se v hostitelské buňce začnou syntetizovat enzymy, z nichž jeden způsobí rozpad chromozonu hostitelské buňky. NK viru se replikuje. Okolo každé NK se vytvoří kapsid. Hostitelská buňka praskne a viriony se uvolní do prostředí.

b) NK viru se včlení do chromozonu buňky v podobě proviru a nastává latentní fáze – buňka žije dál a při jejím dělení dochází i k replikaci NK viru. Vznikají tak infikované dceřinné buňky, které mají pozměněné vlastnosti. Potom za určitých podmínek – ohrožení buňky, zvýšená teplota – nastává aktivace proviru, jeho uvolnění z genomu buňky a reprodukci jak v předchozím bodě.

Živočišné viry
Napadají živočišné buňky, dělení DNA, RNA, obalené, neobalené. Mohou být patogenní nebo v latentní formě iniciovat vznik nádorového bujení. Šíří se krví, vodou, sekrety nebo kontaktem.

Neobalené RNA viry

1) Jsou malé viry obsahující jednovláknovou RNA. Rozměry do 30 nm.

Dětská obrna – poliomyelitida – způsobena jedním z nejmenších virů z rodu Enterovirus tzv. poliovir, onemocnění postihuje NS. V první fázy se projevuje jako katar dýchacích cest nebo trávicího ústrojí.. Zanechává trvalé následky ve formě různě rozsáhlých poruch hybnosti. Díky očkování v ČR vymýcen. Poslední epidemie koncem 50. let.

Žloutenka – hepatitida A-E – onemocnění jater provázené obvykle žlutým zbarvením kůže, sliznic a očního bělma žlučovými barvivy. Nejznámější je hepatitida typu A = nemoc špinavých rukou, přenosná zažívacím traktem. Hepatitida typu B = sérová žloutenka přenosná krví a pohlavním stykem. Proti oběma typům je dnes očkování. Průběh žloutenky bývá velmi lehký až smrtelný, některé typy mohou vést až k jaterní cirhóze nebo nádorovým onemocněním.

Rýma – rhinitis, coryza – zánět sliznice horních cest dýchacích, zejm. nosní sliznice způsobená tzv. rhinovirem.

Slintavka – onemocnění vyvolané viry rodu Aphtovirus, onemocnění sudokopytníků vzácně přenosné na člověka, provázené teplotou a tvorbou puchýřků na sliznicích – hl. v ústech – a na kůži. U zvířat potom v bachoru, dolním konci končetin a na mléčné žláze. Při zhoubné formě nastává rychlý úhyn následkem selhání krevního oběhu.

2) dvouvláknové RNA viry = reoviry – viry z čeledi Reoviridae, rozmnožují se v cytoplazmě buněk živočichů, hostiteli oratlovci, bezobratlí i rostl. Byly objeveny v horních cestách dýchacích a stolicích lidí s nespecifickými příznaky onemocnění – horečka, průjem. Dosud neprokázán příčinný vztak reoviru k některé specifické nemoci. Zahrnují i Rotavirus vyvolávající průjmová onemocnění u kojenců.

Obalené RNA viry
Viry s negativním RNA – vlákno je komplementární k vláknu kódujícímu vlastní bílkovinu.

Patří mezi ně i retroviry = jednovláknová RNA. Mají nejsložitější životní cyklus a replikaci. Mají vlastní enzym tzv. reverzní transkriptasu, který přepisuje jejich RNA na DNA, která se zabuduje do DNA buňky. Zabudovaná DNA je poté zpětně přepisována na RNA pomocí enzymů hostitelské buňky. Modifikované retroviry lze využít v genetickém inženýrství pro genovou terapii ( např. výměnu poškozených genů ). První viry, u ktrých bylo zjištěno, že vyvolávají zhoubné bujení. Patří sem např. i virus HIV

Chřipka – způsobena orthomyxoviry, přenos kapénkovou nákazou, postihuje dýchací cesty, vyvolaná několika typy virů, příznakem horečka, suchý kašel, bolesti hlavy, svalů, kloubů. Každoročně rozsáhlé světové epidemie. Očkování omezená účinnost, protože viry mění svoji genetickou strukturu.

Spalničky – způsobují paramyxoviry, projev: vyrážka, horečka, kašel, rýma a zánět spojivek. Přenáší se dotykem, očkování, zanechává celoživotní imunitu.

Příušnice – způsobují také paramyxoviry, zánět příušní žlázy – bolestivé zduření, očkování

Zarděnky – způsobují rubiviry, projev:horečka, vyrážka, zvětšení uzlin, inkubační doba asi 2 týdny, zanechává trvalou imunitu, očkování ve 3 letech

Vzteklina – způsobují viry rodu Lyssavirus, zv. Rhabdoviry.Po celém světě s vyjímkou Austrálie a ostrovních zemí – Anglie. Typická přírodní ohniskovost výskytu především u psovitých šelem( v ČR lišek) a v J Am. Netopýry – upíry. K přenosu pokousáním. Zvíře ztrácí plachost popř. člověka rovnou napadá. U člověka smrtelné, pokud propuknou linické příznaky. Proto důležité preventivní očkování po střtu se zvířetem. U nás povinné očkování psů, plošné perorální lišek a doporučené koček.

Klíšťová encefalitida – patří do skupiny infekčních onemocnění encefalomyelitidy, původci viry ze skupiny arbovirů, které přenáší členovci na obratlovce i člověka. Zánět mozku, provázený krutými bolestmi hlavy, nevolností, zvracením a někdy poruchami vědomí. Očkování.
AIDS

Neobalené DNA viry

Dvouvláknové viry

Bradavice – způsobují papovaviry, nezhoubný většinou tuhý útvar vyčnívající nad úroveň kůže. Má tendenci k množení a řetrvávání, nakažlivý, někdy se hojí samovolně.

Lehká infekční onemocnění horních cest dýchacích – způsobují adenoviry, významné pro své molekulárně biologické vlastnosti, lineární dvouřetězcová DNA, často se nacházejí i na krčních uzlinách zdravého člověka

Gastritida - častěji akutní gastritida, zánět žaludku; onemocnění projevující se dyspeptickými potížemi (zvracením, pocitem tlaku v žaludeční krajině, říháním ap.); viz též dyspepsie. Vzniká nejčastěji po požití infikované potravy nebo při individuální nesnášenlivosti některých potravin. Způsobeno parvoviry.

Zánět střev – také způsoben parvoviry (-jednovláknová DNA, žijí v buňkách hmyzu, ptáků a savců, vyvolávají řadu onemocnění, která mohou mít latentní = skrytý nebo naopak velmi těžký průběh, některé onkogenní = viry za určitých podmínek schopné vyvolávat nádorové bujení )

Mor králíků, morbus haemorrhagica infectiosa cuniculorum – rychle se šířící akutní infekční onemocnění vyvolané viry rodů Parvovirus a Calicivirusm – parvoviry. Probíhá pod obrazem hemoragické septikémie. Úmrtnost postižených zvířat je vysoká. Ochrana očkováním.

Opičí onkovirus - papovaviry

Panleukopenie koček a parvoviróza psů – parvoviry


Obalené DNA viry

Opar – místní zánětlivé onemonění vyvolané herpesviry (- lineární dvoušroubovice DNA, některé onkogenní, jsou schopné dlouhou dobu setrvávat v latentní formě v buňkách hostitele) Postihuje kůži nebo sliznici hl. kolem úst. Virus v těle přetrvává, dochází k opakovanému výsevu oparu při únavě, snížení imunity, stresu, menstruaci.

Pásový opar – také herpesviry, stejný druh jako u planých neštovic. Bolestivé puchýřnaté onemocnění s postižením kůže v oblasti dráhy nervu, provázené horečkami. Může postihnout i první větev trojklaného nervu a zasáhnout oko.

Infekční mononukleóza – herpesviry,Projev: angína s povlaky na mandlích, měkkém patře aj., bává provázeno výrazným zvětšením lymfatických uzlin, postižení jater, aleziny aj. Léčba zdlouhavá s nutnými opakovanými kontrolami i po vyléčení. Někdy vede ke chronickému únavovému syndromu. Postiženi bývají hl. mladí lidé.

Pravé neštovice – způsobují poxviry (- největší známé viry, děl. na dvě skup. – jednanapadá jen hmyz, druhá – Chordopoxvirinae – ptáky a savce, replikují se v cytoplazmě.). konkrétně čeleď Poxviridae.Jeden z největších virů 200 nm. Těžké onemocnění, horečky, vyrážka, která zanechává na kůži trvalé jizvy. Díky očkování vymýceno. Typické kožní změny na kůži jsou náchylné k sekundární infekci, způsobuje virémii = zaplavení organizmu viry, přítomni v krvi

Plané neštovice – způsobeno herpesviry, není tak nebezpečné, chřipkové příznaky

Myxomatóza králíků – akutní infekční onemocnění vyvolané virem rodu Leporipoxvirus – poxvir, které postihuje domácí i divoké králíky. Původně se vyskytovalo pouze v Americe, uměle bylo rozšířeno i v jiných světadílech (Evropa, Austrálie) jako prostředek boje proti divokým králíkům. Přenašečem je bodavý hmyz. Myxomatóza se projevuje výtokem z nosu, očí, otoky na hlavě, uších a genitáliích, vede k úmrtí zvířete. Na člověka je myxomatóza nepřenosná. Ochrana očkováním.

? hemoragické horečky, infekční onemocnění epidemické povahy, jehož původci jsou viry, především z čeledi Buniaviridae a Arenaviridae. Zdrojem nákazy jsou hlodavci, přenašeči jsou klíšťata a komáři.


Rostlinné viry = fytoviry

Jsou převážně sprálovité stavby, obvykle jednořetězcovou segmentovanou RNA. Množí se vnitř buňky, jejich reprodukce je závislá na hostiteli, který jim dodává energii. Je známo asi 600 virů napadajících rostliny, houby, sinice a řasy.

Některé druhy rostlinných virů:

gemiviry - rostlinné viry, které způsobují choroby hospodářských rostlin, např. zlatou mozaiku fazolí nebo čárkovitost kukuřice.

nepovirus, neobalené rostlinné viry s genetickou informací ve dvou molekulách lineární jednovláknité ribonukleové kyseliny.

luteoviry, neobalené rostlinné viry s genetickou informací v jednovláknité RNA; způsobují např. žlutou zakrslost ječmene, nekrotickou zakrslost tabáku.

hordeiviry, neobalené rostlinné viry s genetickou informací obsaženou ve třech molekulách kyseliny ribonukleové. Vyvolávají nekrotické změny na listech.

ilarviry, neobalené rostlinné viry s širokým hostitelským rozsahem, přenosné semeny nebo pylem. Vyvolávají např. nekrotickou kroužkovitost švestky.

Mozaika listová – projev: světlé, ostře ohraničené skvrny na listech, hl. v okolí cévních svazků. Přenos: mechanicky, hmyzem sajícím rost. šťávy a vegetativně. Napadá: vojtěšku, brambory, rybíz, tabák, květák, tulipány a u ovoc. stromů brání vývoji plodů.

Kadeřavost – projev: střídání vyklenutých a vkleslých ploch na čepeli. Doprovázeno změnou zbarvení listu. Např.: tabáku


Bakteriální viry = bakteriofágové

Mají nejsložitější stavbu těla.
cystoviry, obalené bakteriální viry s genetickou informací.
inoviry, bakteriální neobalené viry z čeledi Inoviridae, s genetickou informací v jednovláknité kruhové DNA; nemají bičík.
mikroviry, bakteriální neobalené viry s genetickou informací v kruhové jednovláknité deoxyribonukleové kyselině.
myoviry, neobalené bakteriální viry z čeledi Myoviridae s genetickou informací v lineární dvouvláknité deoxyribonukleové kyselině.

podoviry, neobalené bakteriální viry z čeledi Podoviridae s genetickou informací v kruhové dvouvláknové DNA. Jsou specifické pro rod Enterobacteriaeae.

Plazmavir – obalené viry z čeledi Plasmaviridae, napadají mykoplazmata
Cyanofágy – viry, které se množí v sinicích
Mykoviry – viry hub

Podvirové infekční jednotky
Jedodušší než viry – původci závažných infekčních chorob rostlin i živočichů. Patří tam viroidy a priony.

Viroidy
Tvořené jednořetězcovou, krátkou, cyklickou molekulou RNA, neoblopenou bíklovinným kapsidem. Obsahují menší genetickou nformaci než viry. Replikují se v jádře hostitelské buňky – využívají buněčnou RNA – polymerázu. Buňka reaguje změnou metabolismu. U mnohobuněčných organizmů dochází k geformacím orgánů, až uhynutí rostliny.
Zatím tedy podrobněji popsány u rostlin – hl. brambor.
Nemoci: bledost okurek, zakrnělost chmele, vřetenovitost bramborových hlíz.

Priony
Tvořené jen makromolekulami bílkovin. Nitrobuněční parazité živočichů. Vytvářejí se aktivací latentního genu a hromadí se v mozkové kůře, poškozujíji, přípdně způsobují smrt. Odolné velmi vysoké teplotě, nezičí se spalováním.

Scrapie – postižené ovce a kozy si drbáním sdírají srst.

Nemoc šílených krav – hl. v Anglii

Creutzfeld – Jacobova choroba – degenerativní onemocnění mozečku člověka

Kuru – onemocnění vyskytující se u příslušníků kmene Fore na nové Guineji, přenášené rituálním kanibalismem – pojídáním mozku zemřelých.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář